Nadace Nahlas

Více než čtvrtina českých rodin má zkušenost s nemocí duše,
málokdo o ní však dokáže hovořit se stejnou lehkostí,
s jakou se svým přátelům svěřují o problémech týkajících se těla.
Prvním krokem ke změně je překonat strach a stud.
Mluvme o tom nahlas!

První pomoc

Jak poznat problém

Máte pocit, že vy nebo někdo z vašich blízkých trpí duševní chorobou? Nepodceňujte to a vždy vyhledejte lékaře či psychologa. Je lepší vrátit se s ujištěním, že je vše v pořádku, než kvůli obavám z nálepky tlačit problém před sebou, až nás zavalí. Zároveň můžete být sobě i lidem ve vašem okolí oporou – stačí, když budete dotyčnému nablízku, budete jej vnímat a poslouchat. Je možné, že to ze začátku bude brát jako útok, ale ve výsledku vám bude vděčný. Chcete-li zjistit, co můžete udělat víc, čtěte dál.

Pokud u sebe sama či u někoho ze svého okolí sledujete týdny trvající smutek, problém se soustředit, ztrátu schopnosti se radovat a na něco se těšit, opouštění zájmů, které dotyčného dříve bavily, vyhýbání se přátelům či neobvyklou zamlklost, poruchy spánku, noční či časné ranní probouzení, nechutenství nebo přijímání jídla „z povinnosti“, může se jednat o příznaky duševní poruchy. Zbystřete ještě více, pokud je myšlení plné beznaděje a bilančních úvah se smutným koncem.

Tyto projevy mohou znamenat duševní obtíže, které je ve většině případů potřeba zkontrolovat odborníkem. Zametání problémů pod koberec či označování takto trpících lidí za líné či nepřizpůsobivé nepomůže vůbec ničemu. Naopak celou situaci zhorší. Může jít o stejný omyl, jako kdybychom nemocnému s horečkou 39oC řekli, že je jen trochu „přehřátý“ nebo že je mu teplo, protože má moc tlustý svetr.  Přitom není řešením si svetr sundat nebo skočit do bazénu. Řešením je chápat horečku jako příznak nemoci, kterou je potřeba léčit.

U duševních nemocí je to podobné. Pokud se neléčí včas, mohou vážně a především dlouhodobě poškodit život člověka, nebo mu ho i vzít. Ničí totiž naši samotnou podstatu a identitu. Znemožňují nám prožívání, komunikaci s ostatními i náš každodenní život. Proto o nich mluvme se svými blízkými i s psychiatrem/psychologem.

Co dělat

Pět kroků ke zdravé hlavě:

1. Přiznání si problému

Pro nemocného platí většina z těchto tvrzení většinu dní během posledních 2 týdnů:

  • Špatně spím.
  • Nemám chuť k jídlu.
  • Nesoustředím se.
  • Vyhýbám se nepříjemným situacím.
  • Přehnaně odkládám věci.
  • To, co jsem měl/a rád/a, už mě netěší…

2. Vyhledání pomoci

  • Objednání ke klinickému psychologovi/psychiatrovi přes praktického lékaře
  • Objednání se bez konzultace s praktickým lékařem, není potřeba doporučení praktického lékaře
  • Vyhledání pomoci při akutním stavu – linky důvěry nebo krizová centra

3. Stanovení diagnózy, případně léčba

  • Psychologické, ani psychiatrické vyšetření „nebolí“, takže se není čeho bát.
  • Psychoterapie i léčba léky mají prokázaný účinek a jsou bezpečné.
  • Moderní psychofarmaka nevyvolávají závislost.

4. Rehabilitace

  • Tak jako každá nemoc, i ty duševní mají svoji akutní léčbu a také svoji postupnou rehabilitaci.
  • I v situacích, kdy není možné úplné vyléčení, je vždy možná tzv. úzdrava.

5. Návrat do života, obnovení/rozvoj vztahů…

Duševní nemoc významně zasahuje do vztahového pole každého člověka včetně vztahu k sobě samému. Úspěšná léčba se vztahy pracuje…

Stejně jako poučení „Co dělat“ je pro komunikaci s nemocným důležité vědět „6. Co nedělat“:

V komunikaci s nemocným nefunguje prvoplánové povzbuzování. Často je nemocná samotná vůle.

Kam se obrátit

Váháte, na kterého z odborníků se můžete s problémem obrátit?

Trochu zjednodušeně můžeme říci, že psycholog většinou pracuje s klienty, kteří mají potíže osobnostního typu, potíže s komunikací, sebevědomím, potíže ve vztazích, s rodiči, s přáteli, neumí fungovat v sociálních situacích, chybí jim asertivita, jsou nejistí apod.

Psychiatr se zaměřuje na závažnější psychické poruchy a nemoci, jako jsou těžší deprese, silné úzkosti, panické ataky, závažnější poruchy spánku, závislost na lécích.

Každý zkušený lékař či psycholog ale umí odhadnout, kdy klienta poslat za psychologem, psychiatrem, případně jiným odborníkem. A naopak, pokud se psychiatr domnívá, že není nutná farmakologická léčba a pacient by měl prospěch pouze z psychoterapie, pošle jej za kolegou psychologem. Proto ať už jde o problém váš nebo vašeho blízkého člověka, na nic nečekejte a mluvte o tom.

Důležité kontakty pro akutní pomoc s psychickými problémy:

Linky důvěry v ČR:

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Karlovarský kraj

Kraj Vysočina

Liberecký kraj

Moravskoslezský kraj

Pardubický kraj

Plzeňský kraj

Praha

Středočeský kraj

Zlínský kraj

Ústecký kraj

Samostatná centra krizové intervence v ČR:

Krizové centrum RIAPS

Centrum krizové intervence Bohnice

Krizové centrum Psychiatrické kliniky FN Brno

Krizové centrum Ostrava, o.s.

Sdílet na facebooku

O nadaci

O bolestných věcech není jednoduché ani příjemné přemýšlet, natož se o nich někomu svěřit.

 Je naopak přirozené vytěsnit ty problémy, kterým nerozumíme nebo kterých se obáváme. Někdy to pomůže více, někdy méně. Bohužel v případě psychických problémů to nepomáhá vůbec. Stejně jako přetrhané vazy se musí rehabilitovat i poškozená duše se musí postupně vrátit do správných kolejí. Jak? Psychoterapií – tedy mluvením. I přes fakt, že to na začátku bude bolet, je velká šance, že výsledek bude stát za to.

Pokud vy nebo vaši blízcí ale mluvit začnete, zjistíte, že v tom nejste sami a jsou tu lidé s podanou rukou a ochotní pomoci. Chceme, aby podobnou pomocnou ruku představovala i naše nadace Nahlas a její aktivity.

Naším cílem je informovat o problémech týkajících se depresí, úzkostí a dalších zprvu nenápadných, ale později leckdy vážných obtížích. Chceme také rozpoutat debatu o této nedílné součásti života a tím i zlepšit pohled na psychická onemocnění.

Data

Infografika1
Infografika2
Infografika3
Infografika4

Lidé

Jan Růžička

PhDr. Jan Růžička

Doménami Jana Růžičky jsou oblasti veřejného zdravotnictví a mezinárodních vztahů. V současné době pracuje na projektu Kliniky tradiční čínské medicíny při FN Hradec Králové, věnuje se léčbě dětských pacientů postižených astmatem a rozvojovým projektům v zahraničí.
Mimo to je členem Downing College na Univerzitě v Cambridge, kde založil platformu Aequa Sciences, která se věnuje výzkumu predikce a včasného zachycení Alzheimerovy choroby a dalších degenerativních onemocnění.

Celý článek

Martin Hollý

MUDr. Martin Hollý

Lékař, od roku 1996 působí v Psychiatrické nemocnici Bohnice v Praze. Nejdříve na sexuologii, posléze jako vedoucí lékař Centra krizové Intervence. Od roku 2008 ředitelem. V roce 2012 se začal angažovat v přípravě Reformy psychiatrické péče v ČR, v roce 2013 byl zvolen předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, kde po ukončení mandátu v roce 2016 působí jako místopředseda pro reformu psychiatrie.

Celý článek

Michal Goetz

MUDr. Michal Goetz, PhD.

Od roku 2003 je vedoucím diagnostického oddělení na Dětské psychiatrické klinice 2.LF UK a FN Motol. Vyučuje na 2.LF UK a vede studentský kroužek pro zájemce o rozšířenou výuku psychiatrie. Mezi jeho hlavní vědecké zájmy patří ADHD a výzkum potomků rodičů se závažným duševním onemocněním.

Celý článek

Kontakt

Nadace Nahlas

Na průhonu 169/43
Praha 8 – Čimice, 181 00

www.nahlas.org